Lze žít bez slinivky břišní?

Slinivka břišní, neboli pankreas, je podlouhlá laločnatá žláza ve tvaru písmene L nacházející se v břišní dutině za játry a žaludkem, její velikost se pohybuje mezi 12 a 24 centimetry  a váží 60 až 90 gramů. Pankreas má v organismu dvojí roli. Jednak je orgánem trávicí soustavy (exogenní část) a zároveň je žlázou s vnitřní sekrecí (endokrinní část).

Po průchodu žaludkem se jídlo dostává do dvanáctníku (duodena), což je první část tenkého střeva. Zde se smísí s pankreatickou šťávou, což je směs několika enzymů (trypsinu, lipázy, amylázy) spolupracujících na trávení bílkovin, tuků a cukrů. Produkci těchto enzymů má na starosti exokrinní část slinivky.

Důležitým zdrojem energie pro tělo jsou cukry. Jakmile se při trávení vstřebají do krve, je třeba tuto hladinu nějakým způsobem regulovat, a to má na starosti endokrinní část slinivky.

Endokrinní část slinivky tvoří tzv. Langerhansovy ostrůvky, což jsou shluky specifických buněk tvořící 2 až 3 procenta z celkové hmotnosti pankreatu. Tyto buňky jsou několika druhů. Nejdůležitější z těchto druhů jsou buňky A a B. Když se po jídle v krvi zvýší hladina glukózy, B buňky uvolní hormon inzulín, ten se naváže na receptory buněk a umožní průchod glukózy do buněk. Zjednodušeně si můžeme představit, že inzulín je jakýsi klíč, který odemyká dveře pro vstup glukózy do buňky. Glukóza se z části využije jako energie pro fungování buňky a část se ukládá ve formě glykogeny do zásoby v játrech a příčně pruhované svalovině.

Glukagon produkovaný A buňkami dělá přesný opak. Uvolňuje se při nedostatku glukózy v krvi. Játrům dá příkaz ke zpětné přeměně uloženého glykogenu na glukózu (proces zvaný glykogenolýza) a její uvolnění do krve.

Choroby, které mohou postihnout slinivku je celá řada. Nejčastější a nejzávažnější jsou akutní pankreatitida, rakovina a diabetes 1. typu.

Pankreatitida

Aby enzymy vznikající ve slinivce nepoškodily vlastní tkáně, jsou produkovány v neaktivní formě a aktivují se až v tenkém střevě. V jistých případech může dojít k jejich aktivaci již při cestě do dvanáctníku. Dochází k samonatravování a vzniku zánětu. Pankreatitidu může vyvolat nadměrné pití alkoholu, léky, jedy, některé virové infekce (příušnice, spála) nebo zacpání vývodních cest např. žlučníkovým kamenem (žlučové a pankreatické cesty mívají společné vyústění). Pankreatitida je závažné onemocnění, které v těžších případech může končit smrtí.

Rakovina slinivky

Rakovina slinivky břišní má jednu z nejhorších prognóz. Velmi špatně se rozpoznává a její příznaky se objevují poměrně pozdě. Dochází při ní k poškození slinivky, a tak může vyvolat další komplikace, jako je například diabetes 1. typu.

Diabetes 1. typu

Při poškození buněk Langerhansových ostrůvků (nejčastěji autoimunitním onemocněním) dochází k nedostatečné produkci inzulínu a glukagonu. Tím není hladina cukru v krvi regulována. Nedostatek cukru v krvi může vyvolat hypoglykemické kóma. Naopak dlouhodobě vysoká hladina cukru může způsobit poškození nervové soustavy, sítnice a některých orgánů.

Příznaky nemocné slinivky

Náhle vzniklý zánět slinivky břišní se projeví silnou bolestí nad pupkem. Bolest může vystřelovat do levého boku a do zad. Nemocný cítí nevolnost, často se dostaví i opakované zvracení, objevuje se zvýšená teplota a zrychlený puls. Náhlá bolest se může objevit zcela nečekaně z plného zdraví. Pacienti s nemocnou slinivkou ztrácejí chuť k jídlu a rychle hubnou.

Lze bez slinivky žít?

Dnes již lidé, kterým slinivka musela být odstraněna, mohou relativně normálně žít. Nutná je ovšem důsledná dieta, kontrola hladiny cukru a užívání všech náhradních produktů, které se ve slinivce tvoří.

Máte vlastní zkušenost s onemocněním slinivky?